Adventní doba má být dobou ztišení, rozjímání. A i když 1. nedělí adventní začíná nový církevní rok, pro spoustu z nás je to ohlédnutí za končícím občanským rokem a jeho určité bilancování. V naší farnosti adventní doba znamenala několik drobných změn. Tou první byly ranní rorátní mše svaté, které netradičně a velmi působivě probíhaly potmě, jenom za světla svící a rorátních lucerniček dětí. Další novinkou byla možnost „pororátní“ kávy na faře, která potěšila zejména dospělé farníky. V adventní soboty jsme prožívali společné ranní snídaně.
Před druhou nedělí adventní farníci prožili s našim duchovním správcem P. Jiřím Jurisem Jenišem celodopolední duchovní obnovu, kterou se prolínal příběh čtvrtého krále Artabana, poselství jeho hledání narozeného krále, kterého nakonec našel v lidech okolo sebe.
V době adventní jsme prožili také několik milých setkání. Děti určitě potěšila návštěva svatého Mikuláše a jeho andělské družiny, farnost se zapojila do výstavy Betlémů, spolu se scholou Abakuk, panem farářem a dalšími občany Mutěnic jsme prožili slavnostní rozsvícení vánočního stromu, vypravili jsme autobus na adventní výlet do Olomouce.
A rázem jsme se ocitli ve třetí adventní neděli, kdy do našeho kostela přinesli skauti Betlémské světlo. Zbývalo tedy ještě připravit svou duši na Vánoce přijetím svátosti smíření a zapálením čtvrté adventní svíce jsme rovnou ocitli ve Vánocích.